Read time: 6 minut
Umělá inteligence neboli AI (z anglických slov “artificial intelligence”) hýbe světem, přičemž v několika posledních letech dorazil tento fenomén i do České republiky. AI se v našich končinách skloňuje všemi směry zejména v souvislosti s chatbotem ChatGPT (o této technologii jsme sepsali samostatný článek “Chatboti budou hrát při recruitmentu stále významnější roli”), který představuje nejnovější přírůstek neziskové organizace pro výzkum umělé inteligence OpenAI z amerického San Francisca, jejímž zakladatelem je známý vizionář Elon Musk. S příchodem této technologie se pak samozřejmě řeší, jak ovlivní pracovní trh a které profese jsou touto generativní umělou inteligencí nejvíce ohrožené. Místo apokalyptických scénářů je pak dobré položit si otázku, zda může AI nahradit (či alespoň částečně nahradit) chybějící pracovní sílu, a vyřešit tak podstav personálu v některých oborech. Jedním z takto postižených sektorů je například stavebnictví, o kterém jsme psali v článku “Nedostatek kvalifikovaných stavebních dělníků přiznává až 85 % firem”. Nutno podotknout, že to jsou právě dělníci a další manuální profese, které na našem pracovním trhu scházejí nejčastěji, a proto se v dnešním článku podíváme na to, jaký vliv bude mít umělá inteligence na tyto pozice, a zda dokáže tyto pracovníky zcela nahradit.
Nejprve pár slov o AI
Umělá inteligence je oblastí informatiky, která se zabývá vytvářením algoritmů a systémů, jenž umožňují strojům, počítačům a robotům přijímat informace, analyzovat je, porozumět jim a následně na základě tohoto porozumění vykonávat konkrétní úkoly, a to vše za pomoci strojového učení. V teoretické rovině se rozděluje na omezenou AI, obecnou AI a umělou superinteligenci, přičemž v praxi zatím existuje pouze prvně uvedená. Samotný koncept není ničím novým, neboť tuto myšlenku zpracovali autoři science-fiction již v první polovině 20. století a od 60. let se s ní mohla široká veřejnost seznámit prakticky v podobě prvních chatbotů. Dnes zasahuje do mnoha sfér lidského života včetně práce, zábavy, bezpečnosti a ochrany, umělecké tvorby, reklamy atd. Tento článek je ovšem zaměřen pouze na pracovní oblast, konkrétně tedy na využití AI v dělnických profesí, a proto se budeme v dalším textu věnovat jen dělníkům.
Dělníci v kontextu Průmyslu 4.0
Chceme-li analyzovat vliv AI na dělníky a další manuální profese, musíme tak učinit v kontextu čtvrté průmyslové revoluce, známější pod označením Průmysl 4.0. Tento koncept představuje zcela nový rámec technologické konvergence zahrnující bezprecedentní propojení digitálních, fyzických a biologických technologií. Přitom se očekává zásadní transformace dosavadních způsobů, jak budou produkty a služby vyráběny, distribuovány a spotřebovávány včetně nahrazování pracovní síly umělou inteligencí.
Zajímavý je v tomto směru rozpor mezi predikcemi a současnou praxí. Obecně totiž panuje představa, že AI nahradí zejména málo kvalifikované a manuálně pracující zaměstnance, tedy typicky i dělníky, zatímco kreativní profese typu novináři, umělci atd. a pracovní místa, na nichž lidé jednají s lidmi, zůstanou “neohrožena”. Ve skutečnosti už většina firem používá například v zákaznických servisech chatboty a mnozí novináři pocítili na vlastní kůži sílu v úvodu zmiňovaného ChatGPT. Oproti tomu je třeba ve výrobě již v současnosti mnoho procesů zautomatizováno, a přesto dělníci v tomto sektoru dlouhodobě chybí.
Specifickou skupinu představují profesionální řidiči, zejména pak větších vozidel, jako jsou kamiony nebo autobusy, kterých na našem pracovním trhu chybí nejvíce. U těchto zaměstnanců se lze někdy setkat s poněkud hanlivým přízviskem “dělníci kulaté lopaty”, které naznačuje, že se jedná o méně kvalifikovanou práci, a proto jsou logicky umělou inteligencí ohroženi. Faktem zůstává, že již nyní existují zcela autonomní vozidla, a tak není po technologické stránce problém tyto řidiče nahradit. Zásadním problémem je téma zodpovědnosti, neboť by bylo naivní domnívat se, že technologie zcela eliminuje dopravní nehody. A zůstává otázkou, kdo by byl v takovém případě zodpovědný za jejich způsobení, protože v našem právním řádu není možné přenášet odpovědnost z člověka na stroj.
Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že umělá inteligence minimálně v krátkodobém až střednědobém horizontu dělníky nenahradí, což ovšem neznamená, že se náplň těchto pracovníků nezmění.
Moderní dělníci v 21. století
S tím, jak se vlivem moderních technologií a rostoucí globalizace mění pracovní trh, mění se i nároky na dělníky. Již řadu let je trendem celoživotní vzdělávání, které se ukazuje jako nezbytný prvek pro udržení konkurenceschopnosti nejen na trhu práce.
Do popředí tak vstupují zejména dvě zásadní dovednosti. Tou první je počítačová gramotnost, neboť roboti jsou při mechanických, rutinních činnostech mnohem přesnější a rychlejší než lidé, a proto význam robotizace a automatizace jen naroste. Na dělnících pak bude, aby dokázali tyto stroje ovládat. Krásně to ilustruje příklad CNC obráběcích strojů, u kterých však v současnosti chybí dostatečný počet operátorů. Ještě dál pak zašla českobudějovická firma Wienerberger se svým zdicím robotem. Ten však potřebuje speciální cihly, a navíc ho jeho majitelé zatím plánují pouze pronajímat. Nicméně je to jasná ukázka směru, kterým se budou kompetence dělníků ubírat.
Druhou zásadní kompetenci představuje znalost cizích jazyků, především tedy angličtiny, protože drtivá většina těchto strojů se bude obsluhovat v tomto jazyce. Nemluvě o tom, že v angličtině budou psány i manuály a v prostředí mezinárodních týmů se prakticky jiná řeč nepoužívá.
Mimo těchto klíčových dovedností se moderní dělníci neobejdou bez schopnosti číst složitější technické výkresy včetně popisů celých zařízení a umění rozlišit v těchto schématech relevantní informace.
