Agenturní zaměstnávání je zaneseno do našeho právního řádu od roku 2004 a od té doby prošlo několika novelizacemi za účelem zpřehlednit tuto formu zaměstnávání, aby nedocházelo ke zneužívání agenturních zaměstnanců především z řad zahraničních pracovníků. Pomyslnou nejvyšší laťku při obcházení zákona drží zastřené zprostředkování zaměstnání, přesto se nedaří tento nešvar v praxi vymýtit, ačkoliv se jeho aktéři vystavují pokutě až do výše 5 000 000 korun v případě fyzické osoby a 10 000 000 u právnických osob. Aby se zamezilo nežádoucímu chování a zajistila se vyšší ochrana agenturních zaměstnanců, představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v prosinci 2022 návrh novely zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce, která přináší nové podmínky v oblasti agenturního zaměstnávání, jež by měly nabýt účinnosti počátkem ledna 2024. Na jaké novinky se musí agentury práce a agenturní zaměstnanci připravit si ukážeme v dnešním článku.
Zrušení povinného pojištění
Dle platné legislativy musí být každá personální agentura pojištěna proti úpadku, kdy se z tohoto pojištění vyplácí mzdy agenturních zaměstnanců. Zákonodárci ve sněmovně tuto povinnost zrušili s tím, že je stejně v praxi neúčinná a dlouhodobě nedošlo k situaci, kdy by z něho bylo poskytnuté pojistné plnění. V uveřejněném návrhu novely zákona tedy povinnost mít sjednané pojištění odpadá. Do určité míry za to také může pandemická situace, kdy za covidových dob mnoho pojišťovacích společností odmítalo pojištění sjednávat, protože se nejednalo o nepředvídatelnou a nahodilou událost. Ministerstvo na tyto události zareagovalo a zákonné pojištění vyškrtlo ze svého návrhu.
Nově se tedy budou agenturní zaměstnanci domáhat svých práv standardní cestou, tedy pomocí zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Tyto vztahy bude nadále řešit zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“) a zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 118/2000 Sb.)
Doba přidělení agenturních zaměstnanců
Návrh novely zákona také výrazně mění dobu, po kterou mohou být zaměstnáni agenturní pracovníci u jednoho uživatele (tzv. dočasné přidělení zaměstnance). Současná legislativa umožňuje, aby personální agentury poskytly své pracovníky klientovi maximálně na období 12 měsíců, přičemž dohodu o dočasném přidělení mohou libovolně opakovat.
Úprava počítá s tím, že Agentury práce a uživatelé budou muset zajistit, aby dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce u téhož zaměstnavatele nepřesáhlo dobu tří let. Nezáleží přitom, zda byli agenturní zaměstnanci zaměstnaní u uživatele celé tři roky, nebo pracovali opakovaně v kratších intervalech. Výjimku tvoří pouze situace, kdy od posledního dočasného přidělení uběhly minimálně tři roky.
Pronájem zaměstnanců na dobu určitou
Celá novela se nese v duchu větší ochrany agenturních zaměstnanců. Skončit by měla běžná praxe, kdy agentury pronajmou své pracovníky na dobu určitou a ti se po uplynutí kontraktu (respektive rozvázání spolupráce mezi agenturou a uživatelem) ocitnou bez práce. Za porušení těchto povinností bude hrozit pokuta až milion korun.
Povolení ke zprostředkování zaměstnání
Nové podmínky se nedotknou jen pracovníků, ale také samotných zakladatelů personálních agentur. Dosud byl jedním z klíčových požadavků na udělení povolení vydávaného Generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR odpovědný zástupce, jenž garantoval, že agentura práce jako právnická osoba splňuje odborné předpoklady pro zprostředkování zaměstnání. Tento garant může být pouze fyzická osoba, která musí splnit pět základních kritérií:
- Musí být zletilý, tzn. být starší 18 let,
- Musí být plně svéprávný,
- Musí být bezúhonný,
- Musí mít bydliště na území ČR,
- Musí být odborně způsobilý.
Za odbornou způsobilost se pak považuje úplné střední vzdělání s maturitou a praxe v oboru v délce trvání minimálně 5 let nebo vysokoškolské vzdělání (bez ohledu na studijní program) s délkou odborné praxe minimálně 2 roky.
Zveřejněná novela zákona nároky na garanta ještě zpřísňuje, neboť kromě dosavadních kritérií bude muset splnit další povinnosti:
- Nově se garantem bude moci stát jen ten, kdo svou praxi získal v posledních deseti letech bezprostředně předcházejících podání žádosti o povolení.
- Do návrhu byl zanesen požadavek na bezdlužnost včetně toho, že žadatel nesmí během posledních tří let spáchat přestupek, za nějž by bylo možné povolení odebrat.
Další bod se netýká ani tak odpovědných zástupců nebo agenturních zaměstnanců, ale samotného zřízení nové agentury práce. Zatímco dosud stačila povinná kauce ve výši 500 000 korun, nový návrh ji zvyšuje na 750 000 korun.
Odnětí licence
Naopak v případě odebrání licence se zákon zmírňuje. Týká se to zejména důvodů, za nichž může být licence odejmuta. Současné znění zákona je v tomto ohledu dost striktní a nařizuje úřadům zbavit agentury práce licence za jakékoliv porušení zákona o zaměstnanosti. Čeští zákonodárci tuto povinnost přepsali na “možnost”, a nově je tedy v gesci jednotlivých úřadů posoudit, jestli je odebrání nezbytně nutné, zejména s přihlédnutím na další okolnosti a závažnost provinění agentury.