Vzdělávání zaměstnanců ve Vaší firmě. Proč je tak důležité?

Žijeme v rychlé době, kdy se dynamicky mění celý svět. Chtějí-li být firmy úspěšné, musí umět na tyto změny flexibilně reagovat. V tom jim pomůže metodické vzdělávání zaměstnanců. Jen dobře proškolení pracovníci dokáží posunout společnost vpřed. Platí přitom zásada, že vzdělávání by se mělo týkat zaměstnanců na všech pozicích. Též je nutné upozornit na častý nešvar, který tuzemské organizace dělají. Vzdělávání zaměstnanců nepatří mezi benefity, nýbrž je nutnou součástí rozvoje každé firmy.    

Proč vzdělávat své zaměstnance

V případě, že se rozhodnete investovat do rozvoje svých pracovníků, se Vám tato investice bohatě vrátí. Níže uvádíme několik konkrétních bodů:

• Firemní vzdělávání zvyšuje motivaci a také pracovní výkon zaměstnance. Pracovník vidí, že dostává lepší šanci na kariérní postup a v případě ztráty zaměstnání si zvyšuje možnosti na trhu práce. 
• Rozvoj pracovníků přispívá k lepší náladě a pozitivní atmosféře v práci.
• Usnadňují se procesy ve firmě a spolupráce a komunikace mezi kolegy je jednodušší.
• Vhodný vzdělávací plán podporuje schopnosti zaměstnanců, ale v souladu s potřebami dané firmy či oddělení. Posunuje se tedy zaměstnanec i firma.
• Zlepšuje se vnímání zaměstnavatele, vztah zaměstnanců k firmě jako celku.
• Zaměstnavatel, který aktivně podporuje vzdělávání svých pracovníků, je pro potenciální zaměstnance mnohem atraktivnější. Může se to promítnout například lepším hodnocením na atmoskopu.

Metody vzdělávání zaměstnanců

U vzdělávání zaměstnanců rozlišujeme metody na ty, které lze realizovat na pracovišti a které mimo něj. Zde platí zásada, že každá metoda se hodí pro jiný typ profese. 

Metody mimo pracoviště

• Přednáška. Patří mezi nejčastější a nejoblíbenější metody. Probíhá formou prezentace teoretických znalostí a faktů. Pakliže mohou účastníci na konci klást otázky a diskutovat s přednášejícím, výrazně se zvyšuje efektivita. Naopak v případech, kdy se jedná pouze o výklad, je přednáška příliš statická a teoretická. V takovém případě se efektivita výrazně snižuje. 
• Workshop. Pod pojmem workshop se rozumí interaktivní seminář či tvořivá dílna. Výhodou je, že při aplikaci této metody účastníci hledají řešení a přístupy určitého problému. Tím také nabyté znalosti a dovednosti prakticky procvičují. Workshopy vyžadují aktivní zapojení všech aktérů včetně uplatnění jejich kreativity a do určité míry i spolupráce s ostatními. Z těchto důvodů se nehodí pro introverty nebo specialisty. 
• Hraní rolí. V rámci této techniky se každému účastníkovi přidělí role a sehraje se určitá situace. Aktéři mají za úkol chovat se jako v reálném životě. Hraní rolí se nejčastěji využívá pro pracovníky, kteří jsou pravidelně v kontaktu se zákazníky (obchodní zástupci, byznysmeni apod.) a bývá nedílnou součástí assessment centra. 
• Případová studie. Využívá se ke vzdělávání vedoucích pracovníků. Ti jsou seznámeni s konkrétní situací, která v praxi nastala nebo by nastat mohla a následně ji rozebírají. Jedná se o reálné kauzy, jež slouží jako inspirace k řešení. Stejně jako hraní rolí se používá v assessment centrech. 
• E-learning. V době pandemie se jedná o nejčastější metodu vzdělávání zaměstnanců. Využití najde všude tam, kde pracovník nemůže, nebo nechce za vzděláváním dojíždět. Výhoda je zřejmá - účastníkovi stačí jen počítač a připojení k internetu. Aby si studovaný obor lépe zažil, má opakovaný přístup ke cvičení. Pomocí Skypu nebo podobného programu je ve spojení s lektory.  
• Stáž. Hodí se pro čerstvé absolventy. Pakliže vyberete nejvhodnější absolventy středních a vysokých škol na stáž, snáze tak poznáte a uvidíte, jak se na danou pozici hodí. Zároveň noví pracovníci nasbírají cenné pracovní zkušenosti. Díky tomu lépe poznají své silné i slabé stránky. Stáž je skvělým způsobem, jak si nováčky “vychovat” a zdokonalit jejich schopnosti.

Metody na pracovišti

• Koučování. Ústřední postavou je kouč, který pomáhá pracovníkovi zejména s tréninkem jemných dovedností (tzv. soft skills). Je vhodný ke zlepšování manažerských schopnosti a komunikačních dovedností. Výsledkem koučování by mělo být, aby zaměstnanec našel efektivní a správné postupy k dosažení svých cílů. Těmi mohou být například získání většího počtu zákazníků apod. Koučovat lze na pracovišti i mimo něj. 
• Instruktáž. Tento postup aplikují hlavně výrobní podniky. Je založen na tom, že instruktor předvádí a vysvětluje správné pracovní postupy a úkony na výrobní lince. Nováčci si je osvojí a následné již práci vykonávají samostatně. 
• Asistování. V mnohém se podobá instruktáži, ale týká se náročnějších úkolů. Je založeno na tom, že pracovník asistuje seniorštějšímu kolegovi. Odpozoruje od něho způsob vykonávání práce a sám si zkouší činnosti, které má převzít. 
• Rotace práce. Rotace práce se využívá u budoucích manažerů. Díky rotaci si vyzkouší práci na různých pracovištích. Cílem rotace práce je, aby vedoucí pracovníci poznali celou organizaci v širším kontextu.
• Briefing. Slovo briefing pochází z angličtiny a původně jej používaly britské Královské vzdušné síly (RAF) za druhé světové války. V současnosti označuje neformální porady členů týmu před zahájením určité akce. Briefing slouží k tomu, aby jednotlivé zaměstnance motivoval, uvolnil od stresu a zároveň pozvednul morálku a týmového ducha. 
• Pracovní porada. Na pracovních poradách se často řeší konkrétní úkol, na kterém pracují zaměstnanci společně. Též může sloužit ke vzdělávání, kdy jsou pracovníci školeni někým z vnitřku organizace.