Agilní management jako trend 21. století

Jednadvacáté století přineslo nové trendy v mnoha oborech a management samozřejmě nezůstal výjimkou. Zdá se, že tradičním metodám řízení organizace odzvonilo a jsou v současné době již překonané. S tím korespondují i výsledky amerických výzkumníků, podle nichž 63 % manažerů nechce zůstat v pozici v managementu a celých 81 % manažerů zastává názor, že jejich práce je výrazně složitější, než tomu bylo před několika lety. Manažerské profese netáhnou ani mladé lidi, kteří se chtějí profilovat jako specialisté nebo odborníci a před zaměstnaneckým poměrem dávají přednost působení na volné noze. V této situaci vzniká unikátní příležitost pro agilní management, který se profiluje jako nastupující trend 21. století.

Seznamte se s agilním managementem

Agilní management původně vznikl jako aplikace principů agilního vývoje softwaru na různé procesy řízení, zejména řízení projektů. Jeho nespornou výhodou je vysoká pružnost a interakce. V praxi funguje na bázi, kdy je projektový tým v těsné a neustálé spolupráci se zákazníkem. Zákazník na oplátku dává zpětnou vazbu, protože aktivně vstupuje do rozjetých kolejí a má vždy přehled o tom, co se jeho jménem vytváří. Zákazník tak má možnost vstupovat do rozjetých projektů a jednotlivé části projektu připomínkovat. Agilní řízení se proto uplatňuje u velmi komplexních systémů, u kterých se detailní požadavky tvoří nebo upřesňují průběžně na základě zkušeností. Z výše uvedeného vyplývá, že agilní management není univerzálním řešením pro všechny projekty a týmy. K tomu, aby dokázali tento náročný způsob řízení zvládnout, musí agilní řízení provádět jen vysoce schopní manažeři.

Manažer dneška = agilní manažer

Současní manažeři přiznávají, že agilní role je pro ně mnohem atraktivnější než role koordinační, kterou často museli zastávat donedávna. Výhoda agilní struktury spočívá v tom, že ji lze zavést relativně rychle. Záleží ale na velikosti daného podniku. U úspěšných velkých organizací trvá implementace agilních procesů i několik let. Přetváření klasického managementu na agilní management vyžaduje nový model fungování organizace a zcela nový styl práce. Neobejde se bez tvrdé práce všech zúčastněných. Ze zkušenosti víme, že nejlépe se se změnou vypořádají mladí zaměstnanci, kteří teprve začínají svou profesní kariéru. Na druhém pólu stojí zkušení pracovníci, kteří již mají dlouhé roky zaběhnuté své pracovní návyky. Těmto lidem je třeba věnovat pozornost, umožnit jim dostatečný trénink a hlavně poskytnout dostatek času, aby se v nových rolích cítili pohodlně.

Role HR v agilním managementu

Role HR je v agilním prostředí klíčová. S tím, jak se mění samotná role managementu, mění se i role oddělení lidských zdrojů, jak vám ukážeme v následujících bodech:

• Agilní výběr zaměstnanců. Při tomto způsobu výběru nových pracovníků už není HR tou hlavní silou, která by rozhodovala o přijetí či nepřijetí nových kolegů. Tuto odpovědnost na sebe bere samotný tým, ve kterém má budoucí zaměstnanec pracovat. Oddělení lidských zdrojů se trochu stáhne do ústraní a plní roli poradenskou, podporující a rozvíjející. Hlavní úlohou HR je celý proces doprovázet a podporovat.
• Nové nastavení HR instrumentů. Tato role představuje kritické přehodnocení a nové nastavení personálních i manažerských nástrojů. V praxi to znamená, že některé nástroje a postupy, které se léta používaly, bude třeba opustit. Zcela jistě se změní pohled na dosavadní model odměňování zaměstnanců, kariérní rozvoj, způsob hovorů s pracovníky nebo motivace zaměstnanců. Změnám se nevyhnou ani další klíčové oblasti, jako je nastavování cílů apod.  
• Učení se “on demand”. Pod tímto termínem se skrývá požadavek učit se dle aktuální potřeby. V kontextu agilního rozvoje zaměstnanců se pracovníci orientují na individuální vzdělávání, které reaguje na konkrétní, aktuální pracovní situaci zaměstnance. K řešení problémů je třeba přímé a okamžité podpory, nikoliv „vyčkávání“ na další trénink dle rozpočtu.

Agilní metodika a její klady a zápory

Výhody

Agilní metodika není postavená na komplikované hierarchii, a proto je její největší výhodou schopnost pružně reagovat na změny. Častou bolestí současného řízení projektu je právě velké množství změn či nových požadavků v době, kdy již projektový tým pracuje na výstupech. Tato technika naopak počítá s tím, že se během zadání objeví nové změny a dokáže je efektivně zpracovat. Agilní přístup se tak skvěle hodí pro vývoj produktu a všechny silně inovativní výstupy. Mezi další benefity se řadí silná pozice zákazníka. Klient má přehled o projektu během celé realizace a může jej průběžně připomínkovat. V některých případech - například při extrémním programování - je přímo žádoucí, aby zákazník seděl přímo s vývojovým týmem na jednom pracovišti.

Nevýhody

Agilní metodiky jsou silně závislé na schopnostech a zkušenostech projektového manažera. Zejména u rozsáhlejších projektů, na kterých spolupracuje větší počet týmů, je kladen vysoký důraz na vzájemnou kooperaci. To se může jevit jako limitující faktor pro nezkušené manažery. Pro agilní týmy je také typické, že mají vysokou míru autonomie. Zaměstnanci těchto týmů tak musí být dostatečně samostatní a zároveň zvládat práci v kolektivu. Mezi jejich hlavní přednosti by měla patřit samostatnost, sebekázeň a schopnost vidět věci z různých úhlů pohledu. Dostatek kvalitních lidí tak může být slabým článkem projektu. V některých případech se také může jevit přítomnost zákazníka na pracovišti jako nepříliš vhodné řešení.