Read time: 4 minuty
Od zavedení agenturního zaměstnávání 1. října 2004 do našeho právního řádu (novým zákonem č. 435/2004 Sb.) si získal tento institut značnou popularitu. Vedle úřadů práce se stal mocným nástrojem vládní politiky zaměstnanosti, jenž si kladl za cíl najít uplatnění pro co největší počet lidi bez práce. Z pohledu zaměstnavatelů se těší pronájem pracovníků vysoké oblibě pro svoji flexibilitu, kdy mohou pružně zvyšovat, či naopak snižovat, své personální kapacity podle aktuální potřeby. Dosud tyto potřeby pokrývali na nejkratší období brigádníci, ovšem se schválenou novelou zákoníku práce musí podnikatelé i personální agentury čelit novým výzvám. V této souvislosti je nutné podotknout, že naši zákonodárci postupují značně nesystematicky, neboť na jedné straně sice zareagovali na potřebu sjednotit v rámci agenturního zaměstnávání tuzemské zákony s evropským právem, avšak na druhé straně stále nedošlo ke zcela jasnému vymezení, kdo je v případě pronájmu pracovníků zodpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Tato nedostatečná právní úprava tak zůstává vedle odpovědnosti za škodu agenturního pracovníka při zprostředkování zaměstnanců druhou Achillovou patou pronájmu pracovníků prostřednictvím personální agentury.
V čem tkví hlavní problém při pronájmu pracovníků?
Hlavním kamenem úrazu agenturního zaměstnávání je sdílená zodpovědnost za školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Současný zákoník práce je v tomto ohledu značně nekoncepční a není z něj zcela patrné, v jakém rozsahu se na uživatele práva a povinnosti agentury práce přenášejí, popřípadě do jaké míry jsou tato „přenesená práva a povinnosti“ po dobu dočasného pronájmu pracovníků suspendována. Z § 309 odst. 1 zmíněného zákoníku sice celkem jasně vyplývá, že za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nese odpovědnost uživatel, avšak zároveň tím zákoník práce nezbavuje odpovědnosti personální agenturu, a naopak z jeho dalšího ustanovení v § 103 odst. 1 písm. f) plyne, že povinnost seznámit s BOZP dočasně přidělené pracovníky má na svých bedrech zaměstnavatel de iure (dle práva), tedy agentura práce.
BOZP z pohledu agentury práce
Ačkoliv je právní úprava výrazně nejednoznačná, těžko reálně zbavit agenturu práce zodpovědnosti. Seznámit své pracovníky s bezpečností a ochranou zdraví při práci patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele (viz náš článek “Co je dobré vědět o školení BOZP”), přičemž za jejich porušení hrozí pokuta až do výše 2 milionů korun. Personální agentura pak vystupuje v tomto třístranném právním vztahu v roli zaměstnavatele de iure, který uživateli své pracovníky pronajímá, a s nimž mají zaměstnanci uzavřený pracovněprávní vztah. Proto také personální agentury v rámci pronájmu pracovníků přebírají na svá bedra veškerou personální a mzdovou agendu včetně smluv, víz a další související administrativy.
BOZP z pohledu uživatele
Na druhou stranu školení v oblasti BOZP slouží k tomu, aby zaměstnanci věděli o možných rizicích vyplývajících z náplně jejich práce a zároveň znali účinnou prevenci, jak těmto rizikům předcházet. Uživatel, jako faktický zaměstnavatel agenturních pracovníků, zná samozřejmě úskalí své pracovní pozice mnohem lépe než personální agentura, a proto je i na něm, aby seznámil pronajaté zaměstnance s bezpečností a ochranou zdraví při práci. V opačném případě mu totiž hrozí až dvoumilionová pokuta stejně jako agentuře.
Dohoda o dočasném přidělení zaměstnance
Přes výše uvedené nedokonalosti v českém právním řádu není důvod na doplnění personálních kapacit formou pronájmu pracovníků rezignovat. Seriózní personální agentury o tomto problematickém aspektu vědí, a proto ho nevynechají v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance, jež se vždy uzavírá mezi uživatelem a agenturou. V ní se definují podmínky spolupráce, jako je například období pronájmu pracovníků, způsob a výše platby za službu, druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat apod.
