Nevíte, jak najít zaměstnance do TOP managementu? Vyzkoušejte službu Executive Search

V předchozích článcích jsme již psali o tom, že řada firem neví, jak najít zaměstnance do mnoha různých oborů. Ačkoliv se míra nezaměstnanosti oproti říjnovým 2,1 % (dle dat Eurostatu nejmenší nezaměstnanost v rámci celé Evropy), zvýšila v prosinci na 3,7 %, přesto hlásí úřady práce značně vyšší podíl volných pracovních pozic, než je aktuálně nezaměstnaných registrující se na UP. Ze sociologického hlediska pracovní síla nejvíc chybí ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví a dlouhodobě špatně se shánějí kvalifikovaní řemeslníci. Druhým extrémem jsou vysoce sofistikované pozice, například na poli výpočetní techniky. Kromě těchto profesionálů se mimořádně obtížně nabírají zaměstnanci do středního a vrcholného managementu (tzv. TOP management) . A právě na cílení a výběr vrcholných manažerů se zaměřuje personální služba Executive Search, kterou si dnes blíže představíme.

Co to je Executive Search a kdy ho využít?

Executive Search se překládá do češtiny jako “přímé vyhledávání” a v Česku je známé především pod pojmem “headhunting”. Typicky ho firmy využívají na sofistikované, těžko obsaditelné pozice především v oblasti vysokého managementu, avšak v dnešní době můžeme konstatovat, že se jedná o jakékoliv úzkoprofilové odborníky, jichž je na trhu obecně nedostatek (IT specialisté, lékaři, právníci a další). Při hledání odpovědi na otázku, jak najít zaměstnance v řadách těchto expertů, se ukazuje Executive Search jako efektivní řešení.

Jak firma vybírá nejvhodnějšího kandidáta?

Aby se konzultační firma ujistila, že se jedná o toho nejlepšího kandidáta, využívá propracované sofistikované metodologie. Mezi ty patří například:

• Hloubkové  rozhovory. Hloubkové rozhovory jsou jednou z metod kvalitativního výzkumu. Od kvantitativního výzkumu se liší tím, že zadavatele zajímá kvalita dat, chce jít do hloubky a slyšet příběh každého člověka, přičemž má možnost se doptávat. Největší výhodou hloubkových rozhovorů je pak možnost rozvíjet určité směry konverzace. Tato metoda má svá striktně daná pravidla a postupy (například jednotlivé fáze, kdy se začíná od tzv. small talkingu přes rozehřívací otázky až k jádru věci a celý proces se uzavírá kreativními otázkami a samotným závěrem). Proto by ji měl vykonávat zkušený hodnotitel. V rámci Executive Search zaujímají hloubkové rozhovory přibližně 20 % z celku.
• Ověřování referencí. Ověřování referencí není v personalistice nic neobvyklého a jedná se o tradiční způsob, jak najít zaměstnance. Tímto způsobem si ověřujeme, zda je vyhlédnutý kandidát skutečně ideální a na danou pozici se hodí.
• Due diligence. Je podobné, jako ověřování referencí, ale jde více do hloubky. Pod pojmem due diligence se rozumí kompletní prověření kandidáta. Z hlediska Executive Search je důležité znát kandidáta po všech stránkách, aby se včas identifikovala možná rizika. V praxi se obvykle zjišťují okolnosti, jež nejsou na první pohled vidět a s kompetencí zájmové osoby nijak nesouvisí, avšak mohou mít výrazně negativní vliv na pracovní výkon. Typickým příkladem jsou například manažeři závislí na alkoholu, tyrani, despotové, násilníci a další nevhodné typy lidí.
• Psychometrické testy. Zjišťují skutečné osobnostní charakteristiky a životní postoje. Jedná se o dotazníkovou formu, která měří osobní kompetence, motivaci a výkonové testy. Lze z nich vyčíst, jak je člověk vnitřně nastavený, zda je spíše vizionář, inovátor, týmový hráč nebo solitér. Důležitou roli při řešení otázky, jak najít zaměstnance do TOP managementu, hraje motivace, proto psychometrické testy zkoumají, co člověk od práce a od zaměstnavatele očekává. Motivují jej spíše peníze nebo uznání? Jak jsou pro něj důležité vztahy na pracovišti?

Odměna za službu

Tak, jako jsou specifické metody výběru, je specifický i systém odměňování. V Executive Search je běžné, že odměna je zpravidla stanovena poměrnou částí roční mzdy kandidáta. V některých případech se mohou obě strany dohodnout na tom, že se domluví celková výše honoráře jako fixní částka. Domluvená odměna je pak vyplácena v předem stanovených splátkách (3 platby) během vyhledávacího procesu. Platby se proplácí po splnění předem určených kroků (například podpis smlouvy, představení relevantních kandidátů, nástup kandidáta apod.).