Read time: 4 minuty
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci neboli BOZP je mnoha firmami vnímaná jako nutné zlo. Jedná se o součást podnikání, která společnostem negeneruje žádný zisk, ale naopak je stojí finanční náklady. Přesto je nesmírně důležitá. Zdraví a život máme jen jeden, a proto musí zaměstnavatelé přizpůsobit pracovní podmínky svých zaměstnanců tak, aby byl výkon práce bezpečný. Vzhledem k tomu, že jde o závažný bod, pamatuje na OBZP i česká legislativa. Ta jej upravuje více než stovkou zákonů a vyhlášek, přičemž mezi ty stěžejní patří zákon č. 262/2006 Sb. a zákon č. 309/2006 Sb.
Školení BOZP
Povinnost seznámit pracovníky s bezpečností a ochranou zdraví při práci ukládá zaměstnavateli zákon 262/2006 Sb. V rámci školení se zaměstnanci dozvědí o možných rizicích vyplývajících z náplně jejich práce a prevenci proti těmto rizikům. Jedná se o průběžný a neustále se opakující proces. Chráněným zájmem jsou životy, zdraví a také majetek. Zajímavé je, že ačkoliv česká legislativa na BOZP pamatuje, samotný systém školení již nechává v benevolenci samotných zaměstnavatelů.
Perioda školení
- Vstupní školení. Je dané ze zákona. Obvykle se jedná o jednu z prvních činností, které zaměstnanec absolvuje při nástupu do nové práce, jelikož bez vstupního školení nemůže vykonávat samotnou pracovní činnost. Kromě seznámení s riziky, která jsou s výkonem práce spojená, je pracovník informován o právech a povinnostech, které z jeho pracovní pozice vyplývají.
- Periodické školení. Samotná frekvence školení BOZP není zákonem definována a záleží na každém zaměstnavateli, jak často bude školení opakovat. Nicméně v praxi se nejčastěji provádí minimálně jednou ročně, což kvituje i Inspektorát práce u kontrol zaměstnavatelů.
- Mimořádné školení. Zaměstnavatel obvykle nařídí mimořádné školení BOZP při výjimečných situacích, jež se vymykají normálu. Těmi mohou být například havárie nebo vážné pracovní úrazy. Též se může jednat o významné organizační, technické nebo technologické změny. Mimořádná školení se také konají v případě změn v legislativě.
Prezenční školení vs. e-learning
Při volbě formy školení BOZP mají zaměstnavatelé na výběr mezi prezenčním školením a e-learningem. V současné době zažívá boom druhá varianta, nicméně s sebou nese určitá úskalí. V případě vážného úrazu pracovníka se špatně dokazuje, že byl skutečně řádně proškolen. Za počítačem totiž mohla sedět jakákoliv osoba, která zadala přístupové kódy a za zaměstnance test vyplnila. Tento problém se plně projeví v situacích, kdy pracovní úraz vyšetřuje Policie České republiky (PČR) a zaměstnavatel musí prokázat řádné proškolení pracovníka, jinak mu hrozí trestní stíhání za ublížení na zdraví. S tím také úzce souvisí dokumentace školení BOZP.
Dokumentace školení BOZP
Abyste se vyhnuli případným problémům, důrazně doporučujeme dokumentaci o provedení školení uchovat. Jedná se o osnovy školení s prezenční listinou, kde jsou podepsaní zaměstnanci včetně data školení. Tato dokumentace se Vám bude hodit při kontrolách oblastního inspektorátu práce nebo při šetření Policie České republiky. Záznamy je vhodné uchovat nejen během trvání pracovního poměru. I po jeho skončení je vhodné dokumentaci archivovat, přičemž se doporučuje doba 5 - 10 let. Vyhnete se tím řadě problémů, neboť i poté, co zaměstnanec opustil Vaší firmu, Vám hrozí riziko, že budete muset prokázat splnění svých zákonných povinností (pojišťovnám, odborům, bývalému zaměstnanci žádajícímu náhradu škody atd.).
Sankce za porušení BOZP
Dodržovat bezpečnost práce se vyplatí i z finančního hlediska, neboť za její porušení hrozí významné peněžní sankce. Tuto oblast konkrétně upravuje § 17 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce. V zákoně jsou přímo definovány prohřešky včetně výše pokut. Za menší prohřešky zaplatí fyzická osoba peněžitý trest do 300 000 korun. Nejvyšší pokuta pak může dosáhnout až 2 milionů korun. Správní delikty na úseku bezpečnosti práce pro právnické osoby jsou velmi podobné jako pro fyzické osoby. Pokuty též dosahují hranice až 2 milionů korun.
