Read time: 7 minut
Když se v prosinci 2019 objevil v čínském městě Wu-chan první případ nákazy novým koronavirem covid-19, jen málokdo si dovedl představit, jaké sáhodlouhé důsledky to bude mít. Nyní, o půldruhého roku později, se onemocnění rozšířilo do celého světa. Světová pandemie nenechala kámen na kameni a dotkla se snad všech segmentů lidského života. Jednou z oblastí, která byla nejvíce postižena, je i trh práce.
Jak covid ovlivnil trh práce
Covid výrazně zasáhl do mnoha oborů. Aby se nákaza dál nešířila, byla Česká republika nucena přijmout řadu restriktivních opatření. Ze dne na den se tak uzavřely obchody, restaurace, hotely, bazény a další zařízení. Prodej byl omezen jen na základní potřeby. Tato situace samozřejmě negativně ovlivnila i trh práce. Některá odvětví prakticky přestala existovat. Týkalo se to zejména cestovního ruchu a také pohostinství. Kvůli uzavřeným hranicím přišly firmy v Česku o zahraniční pracovníky, kteří v některých oborech představovali významnou část pracovní síly. Češi se pak hromadně přesunuli z kanceláří na home office. Na nový styl práce si museli zvykat i personalisté. Místo klasických pohovorů se začaly využívat video hovory.
Trh práce podle oborů
Současná situace přinesla napříč obory značnou nejistotu. Firmy jsou i nadále opatrné, protože neví, jak se bude situace nadále vyvíjet. Predikovat, jak si trh práce v následujících měsících povede, se trochu podobá věštění z křišťálové koule, neboť není jisté, jak se bude nákaza dál šířit a jak bude česká vláda schopna situaci zvládat či nezvládat. Přesto se dá již dnes říci, že ekonomika a pracovní trh má své vítěze i poražené.
Do první skupiny spadají pozice v oblasti informačních technologií. Jestliže chceme na pandemii nalézt něco pozitivního, pak je to urychlení digitalizace procesů. Developeři, systémoví architekti, solutions architekti a lidé z oblasti řízení projektů patří v současnosti k nejpoptávanějším pozicím. Kromě úzce profilovaných specialistů poroste poptávka po tzv. modrých límečcích, tedy po dělnických a manuálních pracovnících.
Na trhu nejvíce chybějí operátoři výroby, CNC operátoři, brusiči, zámečníci, svářeči a kontroloři kvality. Nedostatek zaměstnanců na dělnických pozicích je zapříčiněn generační obměnou. Ze stejného důvodu na trhu práce chybí i řemeslníci. Silně zastoupená generace odchází do důchodu a mladé lidi manuální práce neláká. Firmy se tak potýkají s nedostatkem elektrikářů, opravářů, zedníků, pokrývačů, obkladačů nebo malířů. Naopak doslova zemětřesení způsobila pandemie v cestovních ruchu a pohostinství. Propouštění v těchto segmentech začalo již loni a letos bude pravděpodobně pokračovat. Růžová budoucnost nečeká ani pracovníky v back office. Tím, že se řada zaměstnanců přesunula na home office, chod kanceláří nevyžaduje tolik pracovníků. Na pozoru by se měli mít i bankovní úředníci, makléři či investiční analytici. Vzhledem k narůstající automatizaci se také předpokládá nižší poptávka po pokladních, recepčních a vrátných. Samostatným oborem je automobilový průmysl. V něm se odehrávají převratné změny, ať už se jedná o autonomní řízení nebo přechod na elektrické pohonné jednotky. Tyto změny budou mít sekundární vliv na řidiče autobusů, taxi a ostatních dopravních prostředků.
Nezaměstnanost
Do dnešních dnů připravil koronavirus o práci přes 60 tisíc lidí a nezaměstnanost bude nadále stoupat. Střízlivé odhady mluví o míře nezaměstnanosti 4-7 % (v dubnu činila 4,1 %), přičemž pravděpodobnější je horní hranice. Společnostem nyní pomáhají státní programy zaměstnanosti jako je Antivirus. Ten drží při životě desítky tisíc pracovních pozic. Nicméně je otázka, co se s těmito místy stane, až podpora skončí. Jisté je, že část nepřežije a firmy budou muset propouštět. Na vývoj nezaměstnanosti mají zásadní vliv vládní dotační programy, pandemická situace a rychlost obnovení průmyslu zejména v Německu a dalších zemích, kam Česko směřuje svůj export. Nezanedbatelným faktorem je také znovuoživení cestovního ruchu. Vyšší míra lidí bez práce umožňuje firmám výběr z většího počtu kandidátů. Volnou pracovní sílu představují zejména lidé, kteří museli svůj původní obor opustit. Typicky se to týká třeba kuchařů, číšníků, průvodců a dalších profesí spojených s cestovním ruchem a pohostinstvím. Mnoho společností však poptává jinou kvalifikaci, proto si špatně vybírají i z aktuální nabídky. Řešením pro ně může být zaměstnávání cizinců. Bohužel jim příliš nenahrává současná situace, kdy se vlivem pandemie stále mění podmínky pro pracovníky z jiných států.
Práce z domova
Zatímco některé změny vyvolané koronakrizí jsou dočasné, jiné se na našem pracovním trhu usadí nastálo. Do druhé skupiny patří práce z domova neboli tzv. home office (blíže o tomto typu spolupráce píšeme v článku “Efektivní home office, rady a tipy”). Pro srovnání uvádíme, že v roce 2019 využívala home office v Česku jen čtyři procenta pracujících, tedy zhruba 206 tisíc lidí. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru ale jejich počet vzrostl na 35 procent. A nastolený trend bude dále stoupat. Kromě omezení rizikového kontaktu si společnosti pochvalují ušetřené náklady. Podle personální agentury Advantage Consulting firmy uvedly, že v loňském roce nejvíce ušetřily za používání tiskáren (32 %) a za hrazené cestovní náklady (30 %). Výrazné bylo i snížení nákladů za energie (21 %). Vzniklá situace se odrazí i na vzájemných vztazích. Lidé si začnou více vážit společně stráveného času s kolegy, což se promítne pozitivně do firemní kultury. Pandemie prokázala, že jsou zaměstnanci schopni dobře a samostatně pracovat na dálku, čímž došlo k posílení důvěry mezi pracovníky a manažery.
Sdílená pracovní místa
Aby se zvýšila flexibilita trhu práce, uzákonila od letošního ledna Česká republika tzv. sdílená pracovní místa. Podle nové novely mohou dva nebo i více zaměstnanců, kteří pracují na částečný úvazek, sdílet jedno pracovní místo, respektive pracovní pozici, jež pokrývá jeden plný pracovní úvazek. Podmínkou je, aby zaměstnanci pracovali pro jednoho zaměstnavatele. V rámci sdíleného pracovního místa se zaměstnanci podělí jak o objem práce, jež na danou pozici připadá, tak i o potřebné vybavení spojené s výkonem práce. Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) si od novinky slibuje lepší zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatel, například matek s malými dětmi, seniorů, absolventů škol nebo handicapovaných občanů. MPSV vyčlenilo na projekt 262 milionů korun, což by v maximální možné míře zaručilo příspěvek pro tři tisíce sdílených míst. Zaměstnavatelé na jedno sdílené místo mohou obdržet až 14 600 korun. Podpora s využitím evropských dotací má být poskytována po dobu až šesti měsíců.
