Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce (dále jen DPP) představuje nejjednodušší typ pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Nejčastěji se s ním setkáme při brigádním zaměstnání studentů, seniorů či rodičů na mateřské dovolené. Zároveň může jít o přivýdělek k hlavní pracovní činnosti.

Co je to DPP

Dohodu o provedení práce upravuje § 75 zákoníku práce. Smlouva musí být vždy vyhotovena v písemné formě (pod sankcí její neplatnosti) a musí obsahovat dobu, na kterou se uzavírá. Obvykle se vyhotovuje ve dvou provedeních, přičemž jedno si zaměstnavatel nechává a jedno je povinen vydat zaměstnanci. Důležité je upozornit, že zaměstnanec sice může mít uzavřenou DPP současně u několika zaměstnavatelů, avšak u jedné společnosti nesmí překročit rozsah práce 300 hodin za kalendářní rok. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V případě uzavření DPP není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

Ukončení DPP ze strany zaměstnance

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce ukončit několika způsoby. Nejjednodušší variantou je ukončit pracovní poměr dohodou. Pracovník se v takovém případě domluví se zaměstnavatelem, že skončí ke sjednanému datu (například k prvnímu dni v novém měsíci). Další formu představuje výpověď, kde zaměstnanec může, ale nemusí, uvést důvod. V tomto případě začíná běžet 15denní výpovědní lhůta. DPP se dá ukončit i okamžitým zrušením, avšak jen v případech, kdy je možné okamžitě zrušit i běžný pracovní poměr, tedy například pokud zaměstnavatel dluží mzdu.

Náležitosti DPP

Dohoda o provedení práce je smlouva jako každá jiná, a proto by v ní neměly chybět určité náležitosti. Čím konkrétnější DPP bude, tím pravděpodobnější je, že se vyhnete budoucím sporům. Obsahovat by měla zejména:

• údaje obou subjektů uzavírajících DPP
• předmět smlouvy
• rozsah
• odměna
• doba
• den nástupu
• místo výkonu (může být v kanceláři nebo práce z domu)
• platební podmínky a podmínky spojené s odměnou
• ujednání o autorských právech, důvěrnosti a nakládání s osobními údaji
• místo, den a podpis obou zúčastněných

Jak je to s daněmi

Zde velmi záleží na tom, zda má pracovník za měsíc příjem vyšší než 10 000 korun či nikoliv a zda podepsal prohlášení k dani (tzv. růžové prohlášení). Týká se to zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu. Nastat mohou následující případy: 

Zdravotní a sociální pojištění

• Zdravotní a sociální pojištění do 10 000 Kč. Zaměstnanec (ani zaměstnavatel) neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. V případě, že pracovníkovi neplatí zdravotní pojištění třetí strana (zaměstnanci na hlavní pracovní poměr, starobní důchodci, studenti, ženy na mateřské dovolené a podobně) je povinen si platit toto pojištění sám. 
• Zdravotní a sociální pojištění nad 10 000 Kč. Pakliže si pracovník vydělá 10 001 Kč a více, je mu již z příjmu odváděno sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec hradí 11 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel 34 % z hrubé mzdy. 

Daň z příjmu

• Do 10 000 Kč bez podepsaného prohlášení k dani. Pokud činí odměna z dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně včetně a poplatník nepodepsal prohlášení k dani, zdaňuje se taková dohoda 15% daní. Zaměstnavatel v tomto případě rovnou srazí z příjmu daň, a tím je pro poplatníka daňová otázka vyřešena. Příjem se již nemusí uvádět v daňovém přiznání. V takovém případě však zaměstnanec nemůže uplatňovat slevy na dani včetně základní slevy na poplatníka.
• Do 10 000 Kč s podepsaným prohlášením k dani. Při této variantě se odvádí zálohová daň. Pracovník může uplatnit slevu na poplatníka a případně další slevy, na které má nárok (na studenta, na invaliditu a podobně) včetně daňového zvýhodnění na vyživované děti. Prohlášení k dani lze mít podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Od letošního roku je zrušena superhrubá mzda, tzn. že se zálohová daň vypočítává z hrubé mzdy, která se zaokrouhluje na celá sta korun nahoru.
• Nad 10 000 Kč bez podepsaného prohlášení k dani. Při výši odměny nad 10 000 Kč se DPP zdaňuje 15% zálohovou daní. Základ daně se vypočte jako 1,338 násobek hrubé mzdy a zaokrouhlí se na celá sta Kč nahoru. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, nemůže si uplatnit slevy na dani. Nicméně mu to nebrání v tom, aby daňové slevy uplatnil při podání daňového přiznání. Podle získaných příjmů za celý rok může mít nárok na daňovou vratku. Daňové přiznání musí podat, pokud pracuje během roku současně pro více zaměstnavatelů.
• Nad 10 000 Kč s podepsaným prohlášením k dani. V tomto případě se zdaňuje stejně jako v případě odměny nad 10 000 Kč s nepodepsaným prohlášením, jen s tím rozdílem, že poplatník může uplatnit slevy či zvýhodnění na děti. Pokud pracuje během roku pro více zaměstnavatelů, tak musí vždy podat daňové přiznání. Též opět platí, že prohlášení k dani lze mít podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.