Read time: 6 minut
Jako každý rok začíná i letos letní sezóna a s ní spojené krátkodobé pracovní úvazky. Na rozdíl od minulých let ale můžeme pozorovat změny v chování zaměstnavatelů i brigádníků. Jedná se o post covidový trend, který ještě umocnila vysoká inflace a měnící se struktura zájemců o brigády. Velkou roli také hraje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které chystá výrazné změny u dohod konaných mimo pracovní poměr (tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), jež by měly dočasné pracovní úvazky zaměstnavatelům značně prodražit. Obecně tak lze konstatovat, že pracovní trh s brigádami prochází útlumem a situaci ani nepomáhá fakt, že mladých brigádníků ubývá a zároveň z jejich strany klesá zájem o manuální práce.
Nabídka brigád ze strany zaměstnavatelů
Ačkoliv firmy v období letních dovolených hledají za tyto zaměstnance dočasnou náhradu, z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že nabídka brigád oproti loňskému roku klesla. Může za to zhoršená finanční situace a nejisté vyhlídky do budoucna, které donutily řadu společností sáhnout po úsporných opatřeních. Mnoho podnikatelů tak hodlá doplnit personální stav z interních zdrojů, případně rozdělit práci mezi současné zaměstnance.
Pakliže už firmy hledají brigádníky, preferují v drtivé většině dlouhodobou spolupráci, aby se jim vyplatily náklady na zaučení nového člověka. Zároveň upřednostňují plnoleté zájemce, protože zaměstnávání nezletilých osob s sebou nese mnoho zákonných omezení, která výkon práce značně komplikují.
Největší poptávka po dočasných pracovnících je tradičně v našem hlavním městě, na které připadá až 1/3 všech brigád. Naopak nejmenší zájem o brigádníky panuje v Ústeckém kraji.
Výjimka z pravidla
Výjimku tvoří obor gastronomie, kde po covidové pandemii chybí pracovní síla napříč regiony a restauratérům se dlouhodobě nedaří naplnit personální stav. Tradičně schází kuchaři, ale také servírky, číšníci či pomocná síla do kuchyně. Tyto pozice se nedaří obsadit ani přesto, že jsou nadprůměrně honorované.
Mladých brigádníků ubývá
Personalisté napříč republikou se shodují v tom, že se mění struktura brigádníků a tento trend bude i v nadcházejících letech pokračovat. Může za to nízký počet lidí narozených kolem roku 2000, kteří dnes dospěli do studentských let a z nichž se tradičně rekrutují zájemci o dočasné přivýdělky. Kromě populačního poklesu může za nedostatkem mladých lidí na brigádnických pozicích nezájem o manuální práce. Tento trend lze pozorovat již řadu let a stále se prohlubuje. Přitom značná část nabízených brigád se týká právě manuálních profesí, které nevyžadují specifické vzdělání ani dovednosti a jsou tak ideální pro studenty.
V praxi tak mladé brigádníky postupně vytlačují lidé v produktivním věku, kteří hledají přivýdělek ke své hlavní práci. Ani to není zcela nový trend. Za nárůstem počtu těchto lidí stojí vysoká inflace, jež v červnu tvořila 11,2 % (pro srovnání uvádíme, že v celé Evropské unii tvořila 6,4 % a v eurozóně 5,5 %).
Pod 150 korun nepůjdou
Za slabším zájmem o brigády je konečně i poměrně nevýrazný růst výdělků brigádníků, meziročně o zhruba jen sedm procent. Po zohlednění zhruba jedenáctiprocentní meziroční inflace tak reálně výdělky brigádníků oproti loňsku poklesly o čtyři procenta. Většina zájemců o letní přivýdělky přiznává, že základní sazbou, pod kterou nepůjdou, je 150 kč/h. To potvrzují i zaměstnavatelé, kteří jsou tak nuceni zvyšovat odměny za dočasné pracovní úvazky. Samotná výše výdělku se pak samozřejmě liší podle pozice a regionu. Například v Praze se nejčastěji nabízí brigády od 170 kč/h, přičemž nárazová vykládka kamionu může být za 190 Kč/h. Pakliže se jedná o práci v hůře dostupné lokalitě (např. na periferii Prahy), pohybuje se odměna pro brigádníky na úrovni 200 kč/h.
Brigádami může zamíchat i Ministerstvo
V rámci úsporného balíčku přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí s návrhem na úpravy dohod o provedení práce, tedy nejčastější typ smlouvy, na který je brigáda sjednána. Podle tohoto návrhu by došlo k zastropování daňových úlev. Zatímco dosud platilo, že brigádníci jsou osvobozeni od placení sociálního pojištění, pokud jejich výdělek nepřekročí částku 10 000 Kč za měsíc, nový návrh počítá se zavedením dvou limitů pro výši výdělku. První limit je určen pro případy, kdy brigádník pracuje pouze u jednoho zaměstnavatele a činí 25 % průměrné mzdy. Druhý limit se týká souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to v celkové výši 40 % průměrné mzdy. Nastaví se tak nová hranice pro vznik povinnosti odvádět za zaměstnance sociální pojištění.
Ve vládním prohlášení se doslova píše, že “Vláda chce vyřešit současnou nepříznivou situaci, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory”.
Ačkoliv vláda bere tento návrh jako hotovou věc, nutno poznamenat, že naráží na nevoli nejen u zaměstnavatelů, a tak bude zajímavé sledovat, jak si povede v připomínkovém procesu.
