Read time: 6 minut
Každá společnost podniká za účelem zisku. Proto společnosti neustále hledají způsoby, jak osekat náklady a zvýšit příjmy. Jedním z klíčových parametrů je pak produktivita práce. Ta se dá měřit v rámci organizace jako celku nebo se dá přepočítat na jednoho zaměstnance. Nejobecnější ekonomická definice praví, že se jedná o poměr výstupu ke vstupu. Vstup i výstup je potom definován veličinami, které se zvolí podle potřeby.
Proč sledovat produktivitu práce
Analýzy i praktické zkušenosti prokazují, že pro schopnost společnosti naplňovat svou strategii je důležité soustavně sledovat vývoj jednotlivých oblastí řízení lidských zdrojů, takzvaný personální controlling. Do této oblasti spadá i monitorování produktivity práce. Jedná se o jeden z klíčových ukazatelů výkonnosti podniku. Jen když bude firma vědět, kde má slabá místa, může na těchto oblastech zapracovat. V této souvislosti je zajímavé zmínit, že produktivita práce tuzemských společností dosahuje jen zhruba dvou třetin průměru zemí Evropské unie.
Jak zjistit produktivitu
Obecně se dá říci, že produktivita práce je určena podílem výstupů a vstupů. V praxi se tento ukazatel definuje jako účetní přidaná hodnota (tedy jako suma výkonů) na jednoho zaměstnance. Vzoreček by tedy vypadal následovně:
příjmy - (výdaje + režie + odpisy + úroky + personální náklady)
průměrný počet zaměstnanců
Uvedený vzorec má svá omezení, neboť jej nelze použít u všech kategorií zaměstnanců. Je vhodný zejména pro výrobní pracovníky, naopak pro IT a kreativní profese se příliš nehodí. Na rozdíl od některých jiných ukazatelů výkonu podniku lze vysledovat změnu produktivity práce napříč organizací, v jednotlivých odděleních, u jednotlivých pracovníků apod.
Ukazatele produktivity práce
- Tržby na pracovníka = tržby / počet pracovníků
- Tržby na jednotku mezd = tržby / vyplacené mzdy
- Výkony na pracovníka = výkony / počet pracovníků
- Cash flow na pracovníka = cash flow / počet pracovníků
- Produktivita práce hodinová = objem produkce / počet odpracovaných hodin
- Produktivita práce denní = objem produkce / odpracované dny
- Produktivita práce roční = objem produkce / počet zaměstnanců
Faktory ovlivňující produktivitu práce
- Kvalifikovanost pracovníků. Vzdělání a zkušenosti pracovníka zvyšují i jeho produktivitu práce.
- Organizace řízení. Například zlepšení využití pracovní doby, směnný provoz atd. může zvýšit produktivitu práce celé firmy.
- Přírodní a klimatické podmínky. Ve změněných klimatických podmínkách bude produktivita práce zaměstnanců nižší než v podmínkách běžných.
- Motivace pracovníků. Čím je zaměstnanec více motivovaný (seberealizací, hmotnou zainteresovaností na objemech výroby apod.), tím má i vyšší produktivitu práce.
- Technologie. Čím lepší a novější technologie zaměstnanci používají, tím budou mít vyšší produktivitu práce. Modernější technologie jim umožní pracovat rychleji nebo kvalitněji, tedy s menším podílem zmetkovosti.
Jak se zvyšuje produktivita práce
Ke zvýšení produktivity existuje několik přístupů, přičemž některé si níže ukážeme. Jedná se například o:
- Vyšší ceny (vyšší přidaná hodnota). Zvýší-li se ceny výrobků, zvýší se i přidaná hodnota, ale pouze v případě, že se tím nesníží objem prodaných výrobků.
- Vyšší tržby (větší objem prodaných výrobků). Vyšších tržeb můžeme dosáhnout určitým zvýšením objemu prodaných výrobků, za např. nižší ceny, nebo když provedeme určitou inovaci, kterou výrobek odlišíme od konkurence a uděláme jej žádanější.
- Vyšší objem výroby. Zvětšení objemu výroby může nastat zvýšením výrobní kapacity (nákup nových zařízení, přijmutí nových pracovníků, přeškolení stávajících pracovníků, atd.). Je nutno, aby objem výroby, tržby a cena výrobku byly v souladu, aby nedocházelo například k nedostatku výrobků při zvýšeném objemu prodaných výrobků, nebo naopak aby při zvýšené ceně nezůstávaly výrobky na skladě.
- Vyšší Cash Flow. CF zvýšíme pomocí efektivního využití vztahu mezi objemem výroby a cenou výrobků a služeb. Případně můžeme optimalizovat zásoby, zkrátit dobu splatnosti odběratelům a snažit se prodloužit dobu splatnosti u dodavatelů, snižovat režijní náklady a platbu za ně, a tak dále.
- Vyšší výkony. Opět se jedná o zvýšení objemu výroby, tedy o zvýšení objemu prodaných výrobků. Firma může zvýšit výkony snížením výkonové spotřeby, například pomocí určitých inovací nebo užitím nových technologií.
- Nižší náklady.
- Materiál. Najít co nejlepší poměr mezi cenou materiálu a jeho kvalitou, náklady na jeho dopravu a případné skladování.
- Energie. Energie tvoří velkou položku nákladů, proto se firmy snaží mít co nejvýhodnějšího dodavatele, nemít zbytečně zapnuté stroje a tak dále.
- Mzdy. Mzdové náklady se snižují velmi obtížně, přičemž platí, že zaměstnanci reagují na snižování velmi negativně. U výrobních pracovníků se toto příliš nedoporučuje, ale možnosti snižování bývají u managementu, který bývá přeplacený. Další možností snížení mzdových nákladů je propouštění, což se opět negativně promítne v produktivitě pracovníků.
- Služby. Nakupované služby, jejich cena a kvalita výrazně zasahují do nákladů. V případech, kdy společnost využívá outsourcing je důležité, aby si zkontrolovala, zda je pro ně opravdu výhodnější činnost outsourcovat, nebo zda by si ji sami zajistili za stejné nebo nižší náklady. K tomu slouží kontrola.
- Skladování. Při tomto způsobu se firmy snaží dobu uskladnění materiálu před výrobou a také skladování hotových výrobků, či náhradních dílů zkrátit na minimum.
