Read time: 6 minut
České podniky čím dál více spoléhají na cizince. Vede je k tomu kvalita zahraničních pracovníků nebo bezvýchodná situace na domácím trhu práce?
České firmy čelí novým výzvám, co se týče náboru pracovníků. Počet volných míst výrazně převyšuje počet potenciálních uchazečů s odpovídajícím vzděláním, zkušenostmi a dovednostmi. Čím dál tím více podniků se tudíž uchyluje k zahraničnímu náboru. Co je ale důvodem k tomuto kroku? Je jím opravdu bezvýchodná situace na domácím trhu nebo spíše větší pracovní výkonnost zaměstnanců z jiných zemí?
Výrazný nedostatek domácí pracovní síly v ČR
V současnosti má Česko nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii a je jasné, že kritický nedostatek lidských zdrojů dříve či později povede ke znatelným ekonomickým ztrátám. Podle letošních průzkumů firmy postrádají přes 500 000 pracovníků. Již v tomto roce se ztráty plynoucí z tohoto faktu odhadují na 280 miliard korun. Jako velice efektivní řešení se jeví otevření pracovních příležitostí v tuzemsku pro schopné cizince. Šanci u nás mají nejen zruční řemeslníci a dělníci, kteří stále tvoří nejžádanější cílovou skupinu recruitmentu. Poptávka stoupá také po odbornějších povoláních, jako jsou obchodníci, technici, inženýři a IT odborníci.
Efektivní řešení s minimální reakční dobou
V minulém roce byl domácí pracovní trh otevřen celkem pro 50 000 cizinců, tyto kvóty by se ale měly do budoucna stále navyšovat. V krátkodobém hledisku se totiž nábor dočasných zahraničních zaměstnanců zdá být nejefektivnějším řešením především díky minimální reakční době. Přijmeme-li ovšem myšlenku zaměstnávání cizinců jakožto dlouhodobější řešení problému, musíme vzít v úvahu rovněž nutnost liberalizace trhu práce a trhu s bydlením. Trh však zároveň musí být nastaven tak, aby pracovníkům bylo umožněno bez problémů odejít v dobách, kdy se společnostem nebude dařit a budou proto muset propouštět.
Vliv zahraničních pracovníků na produktivitu
Růst nákladů včetně mezd již převýšil růst produktivity práce. Nemalou roli v tom hrají právě chybějící lidské zdroje. To negativně ovlivňuje např. nástup digitalizace a s ní spojené zjednodušení velkého množství pracovních procesů.
Podle výsledků průzkumu z konce roku 2017 se na zaměstnanosti v České republice podíleli cizinci necelými 11%. Nejčastěji se jedná o Slováky s vysokoškolským vzděláním, kteří po studiích zůstali v Česku. Spousty lidí přichází do ČR za prací též z východní či jihovýchodní Evropy (Ukrajina, Rusko, Rumunsko) a Asie (Vietnam). V posledních letech také obzvlášť v Praze roste komunita expatů z Latinské Ameriky (zejména z Brazílie). Podíl cizinců na celkové zaměstnanosti má stoupající tendence.
Ukrajinští pracovníci
Ukrajinci jsou v této mozaice prvkem natolik samostatným a významným, že je třeba věnovat mu zvláštní pozornost. V rámci všech národnostních skupin cizinců zaměstnaných v České republice totiž Ukrajinci zastupují více než 20 %. Od letošního roku to pravděpodobně bude ještě více, protože pracovní trh by jich měl každoročně přijmout 40 000. Ačkoliv na veřejnosti se názory na tuto skutečnost liší, zaměstnavatelé tento návrh povětšinou vítají. Proč?
Prozatím ukrajinští pracovníci představují hlavní sílu především v nekvalifikovaných a méně kvalifikovaných profesích. Doménou těchto konkrétních profesí je zejména stavebnictví a logistika. Zde se Ukrajinci ukazují být skutečně schopnými a výkonnými pracovníky, což je žádoucí vzhledem k tomu, že mezi domácími rapidně ubývá lidí ochotných pracovat manuálně.
Na druhou stranu ze států východní Evropy sem začínají přicházet také lidé kvalifikovaní, nezřídka s vysokoškolským vzděláním. Zde pak mohou vykonávat odborné a dobře placené profese, např. v oblasti informačních technologií. Mzda, která je na některých postech v ČR nabízena, častokrát převyšuje plat v jejich vlasti. Konkrétní pozice znamená v mnohých případech také zajímavou příležitost, na kterou ve své zemi marně čekají i dlouhé roky. Uchazeči proto bývají náležitě motivovaní a v důsledku toho mohou pozitivně ovlivnit produktivitu práce v konkrétní společnosti.
Přestože kvóty pro příjem Ukrajinců byly v letošním roce zdvojnásobeny, podniky volají po dalších usnadněních zatím vcelku přísných regulí. Snaží se prosadit např. zkrácení testu trhu práce z 30 dnů na 10 nebo půlroční zákaz změny práce. Zaměstnavatel by takovým zákazem byl chráněn pro případ, že vyřídí pro uchazeče veškerou administrativu a ten pak místo opustí kvůli lepšímu postu u konkurence. Dobrou novinkou naopak je změna v programu Kvalifikovaný zaměstnanec, kam se od 1.9.2019 mohou přihlásit i firmy s pouhými šesti zaměstnanci, na rozdíl od dřívější přísnější formy, kde minimálním počtem bylo zaměstnanců 10.
Závěr
Náborem ze zahraničí je prozatím nejvíce uspokojena poptávka po technických pozicích a v oblastech stavebnictví a logistiky. Dá se však očekávat, že bude narůstat nábor pro stále odbornější profese. Platové ohodnocení zaměstnanců velmi ovlivňuje jejich dosažené vzdělání – vysokoškoláci pobírají téměř dvojnásobnou mzdu než lidé se základním vzděláním. To může povzbudit kvalifikované odborníky k tomu, aby přesídlili právě do srdce Evropy.
Je jisté, že v celé záležitosti figuruje z velké části právě zoufalá situace na českém trhu práce, nicméně máme velkou naději, že pravidla budou v dohledné době nastavena tak, aby usnadňovala vstup na náš trh právě kvalitním, vzdělaným a schopným lidem. Již není obvyklé, že cizinci vykonávají pouze podřadné a špatně placené práce – první ovoce skutečně produktivních pracovníků začíná být vidět právě teď, na konci roku 2019. Pokud jim dáme šanci, zajisté to přinese zlepšení nejen v jejich životě, ale také v našich firmách.
