Read time: 6 minut
Zatímco v dřívějších dobách jsme si při výuce vystačili s tabulí a křídou, dnes máme k dispozici mnohem sofistikovanější technologie. Výpočetní technika se ve vzdělávání používala ještě před příchodem internetu (z této doby známe zkratku CBT - Computer Based Training), ale opravdový rozmach nastal až s příchodem internetu. Právě do tohoto prostoru se přesunula většina výukových aplikací, jež funguje v internetových prohlížečích. Světlo světa tak spatřil e-learning, který je složeninou anglických slov electronic learning a do češtiny se dá přeložit jako elektronické učení. Přestože se v současnosti část elektronické výuky přesunula i na zařízení mimo internet/intranet, pojem e-learning se zachoval a označuje všechny tyto formy výuky.
E-learning v praxi
E-learning využívá řada firem pro zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců, ale formou elektronického učení se mohou vzdělávat i jednotlivci na různých kurzech. V praxi se nejčastěji setkáme s využitím informačních technologií v následujících případech:
- E-kurzy. Pro tuto výuku je typické, že účastníci nesedí v učebnách, ale studují kdekoliv jim je to příjemné a mají přístup k internetu. Vyučovaná látka je převedena do elektronické podoby a obvykle zahrnuje sadu informačních videí, prezentací a interaktivních prvků, přičemž může být doplněna o různé simulace a animace. Cílem je, aby student probíranou látku dobře pochopil a důležité informace si zapamatoval. Protože se jedná o samostudium, jsou součástí e-kurzů prvky pro zpětnou vazbu (nejčastěji ve formě testovacích otázek), které indikují míru zlepšení a ukazují, do jaké míry student probíranou látku pochopil.
- Spolupráce. Vzdělávání je o spolupráci (vzájemně mezi studenty i mezi studenty a lektory). V rámci spolupráce mohou účastníci využívat různá diskusní fóra, osobní zprávy nebo e-maily. Studenti se sdružují do skupin, kde sdílejí společné výukové materiály a příspěvky. Při tomto typu e-learningu nejsou spolupracující strany propojeny v reálném čase. Celá komunikace se ukládá a dá se znovu použít. Pakliže chtějí účastníci komunikovat v reálném čase, mohou využít chat, audio/videokonference, případně virtuální učebny.
Výhody a nevýhody
Výhod, které e-learning přináší, je celá řada, ale samozřejmě u něj najdeme i záporné stránky. Z tohoto důvodu se jeví jako optimální kombinovat elektronické učení s klasickou formou výuky. A jaké jsou tedy klady a zápory e-learningu?
Výhody
- Vyšší efektivita. Na rozdíl od klasické výuky může student přizpůsobit vzdělávání svému tempu. Nehrozí tedy, že by nasazenému tempu nestačil a začal na ostatní studenty ztrácet, jako se to často děje u synchronní výuky. Vyšší efektivitě nahrává i fakt, že účastník si může zvolit čas, kdy bude studovat. Například “sovy” preferují noční hodiny, zatímco ranní ptáčata jsou nejaktivnější od brzkého jitra. U e-kurzů je navíc běžné, že se student může kdykoliv vrátit k probrané látce a znovu si ji zopakovat. To pomáhá k vyšší míře zapamatování.
- Nižší finanční náklady. Samozřejmě, výroba online kurzů něco stojí, ale i v případě prezenční výuky musí lektoři připravit studijní materiály. V případě asynchronní výuky odpadají náklady na pronájem učebny. Navíc se vyrobená školení jednoduše aktualizují, rozšiřují a integrují se do nich nové poznatky získané při výuce, takže se celkové finanční zatížení významně snižuje. Z tohoto důvodu jsou e-kurzy pro zájemce obvykle levnější a studenti navíc ušetří peníze za dopravu.
- Úspora času. Studijní materiály jsou zájemcům k dispozici, kdy to potřebují. Student tak nemusí čekat na to, až budou mít čas ostatní kolegové určení k proškolení nebo kdy bude mít volný termín lektor. V úspoře času hraje významnou roli také fakt, že v okamžiku kdy se změní školená látka, se tato změna dostává ke všem studentům ihned po zapracování do e-kurzu (v řádech hodin, maximálně několika dnů).
- Standardizace. Velkou výhodou e-learningových kurzů je standardizace, tedy že se ověřené informace dostávají ke všem studentům a kvalita výuky není závislá na osobnosti lektora. Tím kvalita kurzu zachovává časovou stálost a není proměnlivá.
- Objektivní vyhodnocování. Součástí e-kurzů jsou testovací prvky ve formě otázek, které dokáží objektivně vyhodnotit míru znalostí studentů před zahájením kurzu a po jeho absolvování. Umožňují objektivně nastavit požadované cíle, např. že student musí po absolvování kurzu správně zodpovědět 95 ze 100 dotazů o studované látce.
Nevýhody
- Absence osobního kontaktu. E-learning je skvělá možnost, jak se vzdělávat, ale není pro každého. Někteří lidé potřebují být při učení v osobním kontaktu s ostatními studenty a lektory, jinak se špatně soustředí a nepodávají výkony, kterých jsou reálně schopni.
- Nemožnost se ihned zeptat. Tento bod úzce souvisí s předchozím odstavcem. Absence lektora je zjevná zejména v případech, kdy nastanou jakékoliv nejasnosti v probírané látce a student nemá šanci si tyto nejasnosti s vyučujícím vysvětlit.
Na co si dát pozor
Samotné nasazení e-learningu ještě nezaručuje efektivní vzdělávání. Je třeba se vyvarovat chyb, které úspěšné edukaci brání. Jedním z nejčastějších nešvarů je slabá motivace účastníků. Dospělí studenti se vždy budou vzdělávat jen tehdy, když přímo pociťují, že školení jim přináší výsledky, že jim umožňuje lépe zvládat svoji práci, dosahovat svých stanovených cílů apod. Slabá motivace pak často vede k podvádění u studia. I když e-learning přináší řadu nástrojů pro formální kontrolu podvodů, nikdy je nelze zcela vyloučit. Proto by se měli elektronické výuky účastnit jen skutečně motivovaní zaměstnanci. Na závěr je také důležité upozornit na to, aby se výše uvedené chyby nezaměňovaly za nevýhody e-learningu.
