Mzda, stanovení mzdy, přesčasy, výplata

Minimální mzda

Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda nebo odměna z doho­dy – dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti.

Od 1. 1. 2016 je minimální hrubá mzda (pro týdenní pracovní dobu 40 hodin) 9 900 Kč za měsíc, nebo 58,70 Kč za hodinu. U zaměstnanců, kteří pracují na směny, je minimální mzda za hodinu 60,60 Kč (dvě směny) a 62,60 Kč za hodinu (nepřetržitý nebo třísměnný provoz).

Poznámka: Týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících ve dvou směnách je snížena – pro nepřetržitý provoz nebo 3 směny je to 37,5 hodin týdně, pro 2 směny je týdenní pracovní doba 38,75 hodin týdně. Další práce, kterou bude zaměstnanec dělat nad tyto hodiny na příkaz nebo s vědomím nadřízeného, je prací přesčas!

Tyto částky platí, pracujete-li na pracovní smlouvu, dohodu o prove­dení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Nezáleží na tom, jestli máte pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou.

Příklad: Když máte „dvě práce“, a to dokonce i u stejného zaměstna­vatele (skladník na 8 hodin denně a ještě k tomu doplňovač zboží na 4 hodiny denně), musíte mít minimálně 9 900 Kč jako skladník a 4950 Kč jako doplňovač zboží.

Zaručená mzda

Minimální mzda je však určena jenom pro některé nekvalifikované a pomocné práce, ne pro všechny pracovní pozice. Vedle minimální mzdy existuje také takzvaná zaručená mzda. Podle vyhlášky jsou kon­krétní práce rozděleny podle odpovědnosti a namáhavosti do 8 skupin a pro každou z nich je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy (na­příklad v kuchyni může mít pomocná síla minimální mzdu, kuchař ale musí mít podle této vyhlášky mzdu vyšší).

Mzdový výměr

Není-li mzda sjednána v pracovní smlouvě, může být také stanovena zvlášť, v tzv. mzdovém výměru, a určena vnitřním předpisem organizace. Ten je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce. Právo na mzdu alespoň ve výši minimální mzdy (případně nejnižší úrovně zaručené mzdy) ale vzni­ká samotným výkonem práce, i kdyby zaměstnavatel mzdový výměr nevydal!

Výše mzdy nesmí být diskriminační v porovnání se mzdou ostatních zaměstnanců téhož zaměstnavatele na srovnatelné práci. Nelze odli­šovat podle pohlaví, věku, státní příslušnosti nebo podle toho, zda jde o kmenového nebo agenturního zaměstnance, ani podle toho, jestli je uzavřena pracovní smlouva, DPP nebo DPČ. I když je pracovní smlouva, DPP nebo DPČ uzavřena – v rozporu se zákoníkem práce – pouze ústně, vzniká nárok alespoň na minimální (zaručenou) mzdu. Pokud by se prokázalo, že zaměstnavatel odměňuje zaměstnance roz­dílně na základě diskriminačního důvodu (státní občanství), jedná se o delikt z hlediska rovného zacházení.

Mzda sjednaná v pracovní smlouvě

Je-li ujednání o mzdě součástí pracovní smlouvy, nemůže ho zaměst­navatel měnit bez souhlasu zaměstnance. Naproti tomu mzdový vý­měr zaměstnavatel může jednostranně měnit, tedy snížit nebo zvýšit mzdu, a to i bez souhlasu nebo přes nesouhlas zaměstnance. Mzda může mít takzvaně nárokovou a nenárokovou část. Nároková složka je samotná mzda, která je uvedena v pracovní smlouvě (DPP, DPČ), nebo ve mzdovém výměru. Nemáte nárok na odměny, prémie, osobní ohodnocení – je na zaměstnavateli, zda vám tyto „pohyblivé složky“ mzdy daný měsíc vyplatí, nebo ne.

Nejčastěji se setkáváme s tím, že mzda je stanovena nejasně, například příliš obecně, nebo v pracovní smlouvě zcela chybí a zaměstnanec ne­dostal ani mzdový výměr. Může chybět vnitřní předpis organizace, kte­rý by upravoval mzdové otázky, a zaměstnanec neví ani o žádné eviden­ci docházky, ke které by měly obě strany přístup. Pak je obtížné určit, kolik hodin zaměstnanec odpracoval a jaká je jeho hodinová mzda.

Zákonné příplatky, přesčas

Jako zaměstnanec máte nárok na příplatky ke mzdě za hodiny odpra­cované přesčas ve všední dny (o 25 %), za práci ve svátek (o 100 %), za práci v noci nebo o víkendu (o 10 %) a za práci ve škodlivém prostře­dí. Mzda, kterou máte sjednanou v pracovní smlouvě či ve mzdovém výměru, je za 40 hodin týdně (nebo méně ve směnách). Vše, co od­pracujete nad tyto hodiny, vám zaměstnavatel musí zaplatit. Práci pře­sčas vám může zaměstnavatel nařídit maximálně v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce a zároveň ne více než 8 hodin týdně.

Cokoliv nad tento rozsah (nad 150 hodin za rok a 8 hodin týdně) je možné pouze po dohodě s vámi. V obou případech ale za odpracova­nou hodinu náleží hodinová mzda + minimálně 25% příplatek.

Máte-li v pracovní smlouvě napsáno, že vám zaměstnavatel nebude proplácet přesčasy („mzda je sjednána s přihlédnutím k případné prá­ci přesčas 150 hodin ročně“) a přitom pobíráte minimální mzdu, jde o nezákonné ustanovení – nemůžete pobírat pouze základní nebo mi­nimální mzdu bez příplatku za přesčasové hodiny.

Příklad: Kolik v takovém případě tedy máte dostat? Pokud máte v pra­covní smlouvě mzdu dohodnutou s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu max. 150 hodin ročně a zaměstnavatel vám práci v tomto rozsahu zadává, znamená to, že vaše minimální mzda (za 40 hodin týdně) musí být každý měsíc navýšena o 733,75 Kč. Vaše měsíč­ní hrubá mzda bude tedy 10 633,75 Kč (= minimální mzda + navýšení mzdy za sjednanou práci přesčas).

Výpočet: 150 (celkový rozsah práce přesčas) : 12 (měsíců v roce) = max. 12,5 přesčasových hodin za 1 měsíc. 12,5 přesčasových hodin x 58,70 Kč (minimální hodinová sazba) = 733,75 Kč/měs. 733,75 + 9900 Kč (minimální měsíční mzda) = 10 633,75 Kč měsíčně.

Text: Michaela Límová. “Mýtus o zaměstnání v České republice“