Read time: 6 minut
Známá ekonomická poučka praví, že výrobní podnik ke své činnosti potřebuje několik základních faktorů. Mezi ty se řadí práce, půda a kapitál. Stěžejním bodem zde bude pracovní lidská síla. Schází-li v podnikání pracovní lidská síla, nelze ve většině společností vyrábět, a to i přesto, že dnes jsou již výrobní linky většinou automatizované nebo plně samočinné. Jedna z prvních definic praví, že práce je cílevědomá lidská činnost, která s využitím přírodních zdrojů a kapitálu vytváří statky a poskytuje služby k uspokojování potřeb.
Co vlastně znamená termín pracovní lidská síla
Pracovní lidskou sílu lze chápat dvěma způsoby. První varianta představuje celou skupinu lidí, kteří jsou na volném pracovním trhu k dispozici a zároveň jsou ochotní pracovat včetně lidí již pracujících. Do této skupiny spadají i osoby vedené na úřadu práce. První varianta tedy představuje ekonomicky aktivní i neaktivní obyvatelstvo. Druhá varianta se liší tím, že ji lze chápat jako konkrétní skupinu lidí v určitém odvětví nebo společnosti.
Analýza pracovní lidské síly
Pracovní lidská síla je fenomén, a proto není divu, že ji zkoumají profesionálové z řad ekonomů. Právě analýza pracovní lidské síly přináší zajímavá data o celkovém stavu společnosti. Například v zemi s vysokým procentem nezaměstnaných vysoce kvalifikovaných odborníků může dojít k hospodářskému poklesu. Naproti tomu nedostatek dělníků a dalších manuálně pracujících lidí dává jasný signál, že o manuální učební obory a s tím spojené manuální profese není v dané zemi vysoký zájem. Nedostatek kvalifikovaných dělníků pak firmy řeší zámořskými výrobními místy. Počet nezaměstnaných v pracovní lidské síle je pro ekonomy často předmětem zájmu, protože může poskytnout náznaky o směru národního hospodářství.
Vytlačí pracovní lidskou sílu roboti?
Nic se nejí tak horké, jak to vypadá, nicméně ani zavírání očí před stoupajícím trendem není tou nejlepší strategií. Není žádným tajemstvím, že cena pracovní lidské síly patří v tuzemsku k nejrychleji rostoucím v celé Evropské unii. Jeden z vysoce postavených činitelů v německé automobilce Volkswagen prozradil, že na začátku roku 2015 vyčíslili produktivitu práce u pracovní lidské síly na 40 euro (1080 Kč), zatímco stejně vynaložená práce robotem činí jen 5 euro (135 Kč).
Ačkoliv víme, že jakákoliv predikce se nemusí vyplnit, asi začalo to správné období pro rekvalifikační kurzy.
Faktory nepříznivě ovlivňující hospodářský růst
Pro národní hospodářství je nepříznivým faktorem deflace. Deflaci bychom si mohli definovat tak, že cena statků se snižuje a naopak kupní síla je větší. Kdybychom zašli do extrému, museli bychom obyvatelstvu říci, držte peníze, neutrácejte, neinvestujte do akcií, ani do komodit. Deflace, stejně jako inflace, jsou dva termíny, které se v ekonomii střídají celkem pravidelně. Mezi další nepříznivé faktory, které negativně ovlivňují hospodářský růst patří nezaměstnanost.
Nezaměstnanost
Z ekonomického hlediska je udržitelná míra nezaměstnanosti někde kolem 2-3 %. V tomto smyslu přináší zajímavý pohled na nezaměstnanost Český statistický úřad. První dobrou vlaštovkou je, že průměrný počet zaměstnanců (očištění od sezónních vlivů) meziročně vstoupl o 8,2 tisíc osob oproti 2. čtvrtletí 2021. Aktuální míra nezaměstnanosti představuje 3,7 procenta lidí, kteří jsou registrovaní na úřadech práce. V absolutních číslech se jedná o 272 178 lidí. Nezaměstnanost má tu schopnost, že se dá nejen spočítat, ale také členit. Z hlediska členění rozeznáváme nezaměstnanost:
Z příčiny vzniku
- Frikční. Tato nezaměstnanost zahrnuje pracovní lidskou sílu. Jedná se o lidi, kteří rozvázali smlouvu se starým zaměstnavatelem a aktivně hledají práci novou.
- Strukturální nezaměstnanost. Jedná se o přirozenou nezaměstnanost, která reaguje na výkyvy pracovního trhu. Hybnou silou jsou strukturální změny v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. V praxi se tak můžeme setkat s tím, že klesá poptávka po některých profesích, zatímco v jiných oborech stále hledají nové pracovníky. Typickým rysem strukturální nezaměstnanosti je, že obvykle trvá déle než nezaměstnanost frikční a mnohem více zasahuje lidem do života. Pracovníci jsou nuceni zvýšit si svou hodnotu rekvalifikačními kurzy a nastupují do zcela nových oborů.
- Cyklistická nezaměstnanost. Je pro ni typické, že nastává v situacích, kdy zažívá celá ekonomika recesi. Pokles zaměstnanosti pak můžeme pozorovat ve všech oborech napříč Českou republikou. Vzhledem k tomu, že na nezaměstnanost narazíme ve všech oborech, nefungují zde rekvalifikační kurzy ani další podobné snahy začlenit osobu do pracovního stavu. Zde se hodí citovat Ocanův zákon: "Když domácí produkt roste rychleji, míra nezaměstnanosti klesá, a když naopak domácí produkt roste pomaleji nebo klesá, míra nezaměstnanosti se zvyšuje.”
- Sezónní nezaměstnanost. Je spojena s určitým ročním obdobím, kdy se určitá práce nedá vykonávat. Typicky se jedná o stavitelství nebo zemědělství. Firmy z těchto oborů si najímají pracovníky již na jaře nebo v létě a s příchodem chladnějšího počasí dočasné pracovníky propouští.
Z příčiny času
- Krátkodobá nezaměstnanost. Obvykle nepůsobí vážnější problémy
- Dlouhodobá nezaměstnanost. Má pro lidi fatální důsledky. Nese s sebou snížené ekonomické dopady, které mohou vyústit v existenční problémy. Dlouhodobě nezaměstnaná pracovní lidská síla obvykle ztrácí sebeúctu a nabytou kvalifikaci.
Z příčiny dobrovolnosti
- Dobrovolná nezaměstnanost. O dobrovolné nezaměstnanosti mluvíme v případech, kdy uchazeč o práci zaměstnání aktivně hledá, avšak požaduje vyšší mzdu, než je mu trhem nabízena. Uchazeč nechce slevit ze svých nároků a raději se uchýlí k dobrovolné nezaměstnanosti.
- Nedobrovolná nezaměstnanost. Nejčastěji nastává v případech, kdy nezaměstnaný práci aktivně hledá a přitom je ochoten pracovat za mzdu, kterou trh nabízí. Přesto vhodnou práci nemůže nalézt. Příčinou mohou být i překážky bránící poklesu mezd, jako odbory, které se zasazují o zvýšení mezd nebo státem podporovaná politika, jež se stále snaží navyšovat minimální mzdu.
