Read time: 5 minut
Pakliže se zabýváte náborem zaměstnanců, pak jste se jistě setkali s tím, že informace uvedené v životopisu tak úplně neodpovídaly realitě. Jistě, svoji “cestu životem” si většina zájemců o pracovní místo přibarvuje, ale je rozdíl mezi nadhodnocením znalostí a zkušeností (v tomto směru se nejčastěji jedná o jazykovou vybavenost a počítačovou gramotnost) a zcela záměrným uváděním nepravdy. Tento nešvar se nejvíce rozmohl v USA, především pak v oblasti výpočetní techniky, kde probíhá nábor zaměstnanců velice často na dálku (i z jiných zemí), a personalisté se tak naživo s vybraným kandidátem vůbec nepotkají. A je to právě oblast informačních technologií, jež patří mezi ty nejrizikovější, neboť tito pracovníci přicházejí do styku s citlivými údaji a mají téměř neomezenou příležitost data zneužít. Z tohoto důvodu se již stalo v anglosaském světě standardem prověřování zájemců o práci známé jako Background check, Background screening, Pre-Employment Screening apod. S příchodem covidové pandemie se i u nás rozšířila práce z domova (viz náš článek “Efektivní home office, rady a tipy”), která donutila české zaměstnavatele přistupovat k náboru zaměstnanců obezřetněji, neboť se ukázalo, že se musí v globalizovaném světě potýkat stejnými výzvami jako firmy v zahraničí.
Co to je přesně Background check?
Background check by se dal do češtiny přeložit jako “kontrola serióznosti” či ve volnějším překladu jako “ověření spolehlivosti”. De facto se jedná o součást personalistiky, kdy si HR pracovníci v rámci náboru zaměstnanců prověřují, zda jsou údaje poskytnuté zájemcem o pracovní místo pravdivé. Při tomto screeningu se nejčastěji kontroluje identita uchazeče (ano, skutečně i v České republice existují případy, kdy se zájemce vydává za někoho jiného), vzdělání (kauzy s padělanými diplomy či turbo studenty z Právnické fakulty v Plzni máme ještě všichni v živé paměti), profesní reference, sankční seznamy a watch listy (typicky se jedná o rejstřík trestů nebo databázi hledaných osob) a bezdlužnost (ačkoliv se mohou dluhy jevit na první pohled jako prvek, jenž nesouvisí s výkonem povolání, ve skutečnosti jsou exekuce vysoce rizikové především pro práci s penězi, neboť zoufalí lidé dělají zoufalé věci).
Jak Background check probíhá v praxi?
Ověřování pravdivosti informací není během náboru zaměstnanců nic nového pod sluncem. Personalisté k tomu nejčastěji používají sociální sítě, jako je například Facebook, X (dříve Twitter) nebo LinkedIn. Jenže rozvoj technologií umožnil nepoctivým zájemcům o zaměstnání (či přímo špiónům) zkreslovat realitu velice sofistikovaným a věrohodným způsobem. Z praxe známe případy, kdy si takový člověk vyrobil pomocí speciálních nástrojů fotografie, na nichž se objevil ve firemním oblečení dané společnosti nebo se prezentoval na firemním večírku (určeným samozřejmě pouze pro zaměstnance), aniž by u daného zaměstnavatele kdykoliv pracoval. Tyto fotografie poté vyvěsil na LinkedIn a dotčenou firmu uvedl i v životopise.
Na tyto sofistikované způsoby zareagovaly různé společnosti, které se na odhalování nepravdivých informací při náboru zaměstnanců specializují. V České republice je v tomto ohledu nejznámější fima SCAUT, jejíž zakladatel Petr Moroz má více než desetileté zkušenosti v oblasti vyšetřování podvodů a forenzního auditu u společností GE Money Bank a Ernst & Young.
Ať už se však rozhodnete pro jakoukoliv organizaci, vždy by měl Background check probíhat tak, že Vám dá specializovaná společnost na výběr z několika balíčků služeb. V základu se prověřuje trestní minulost uchazeče, předchozí zaměstnání včetně referencí, vzdělání a tzv. komplexnost požadovaných vlastností (integrity checks). Při náboru zaměstnanců do středního managementu už se Vám vyplatí zainvestovat do hlubší prověrky, jež zahrnuje i pověst kandidáta mimo pracovní prostředí. Obvykle se provádí dotazy v místě bydliště, přičemž se zkoumá, zda nemá prověřovaná osoba sklony k násilí, problémy s alkoholem či jinými návykovými látkami, není závislá na hazardních hrách apod. Cílem je eliminovat během náboru zaměstnanců zájemce se závadným chováním, které se ale nemusí vždy nutně projevit v pracovní sféře. V případě vrcholového managementu a podobných pozic se pak kompletní prověřování využívá jako standardní součást služby Executive Search, o níž jsme psali v článku “Nevíte, jak najít zaměstnance do TOP managementu? Vyzkoušejte službu Executive Search”.
Na jaké pozice je v rámci náboru zaměstnanců nejvhodnější?
Zde by se samozřejmě nabízelo odpovědět, že Background check je vhodný na všechny typy pracovních pozic. Nicméně vzhledem k jeho finanční a časové náročnosti se obvykle používá na ta pracovní místa, kde přijde zaměstnanec do styku s citlivými údaji či kde pracuje s penězi, případně se jedná o pozice s velkou zodpovědností. Proto po něm organizace nejčastěji sáhnou ve chvíli, kdy potřebují obsadit místa v IT oborech, zdravotnictví nebo ve finančních institucích. Logicky najde své uplatnění u již zmíněných vrcholových postů, ale běžně se také využívá pro nábor zaměstnanců do call center, na administrativní pozice (včetně úředníků) a trochu úsměvně se mu nevyhnou ani sami personalisté.
