Pakliže se chystáte podnikat nebo již podnikáte, jednou z oblastí, které se zajisté nevyhnete, je bezpečnost práce. V české legislativě jsou zakotveny právní úpravy, které bezpečnost a ochranu zdraví při práci (zkráceně BOZP) ošetřují. Ze zákonů, předpisů a norem vyplývají povinnosti, jež je zaměstnavatel nucen splnit. Týká se to zejména školení BOZP. Při něm jsou zaměstnanci seznámeni s riziky, která jim hrozí v rámci náplně práce, a prevencí proti těmto rizikům. Podrobně o tomto tématu informujeme v článku “Školení BOZP”. Zákon však neukládá pouze povinnost školit zaměstnance v oblasti bezpečnosti práce, nýbrž také pamatuje na postihy v případech, kdy jsou předpisy porušeny.
Sankce za porušení bezpečnosti práce
Sankce za porušení bezpečnosti práce mají podobu pokut, přičemž v zákoně jsou definovány konkrétní přestupky, za které můžete tyto tresty dostat. Informace o přestupcích a jejich pokutách vycházejí z § 17 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce. Může se jednat například o:
- Pokuty do výše 300 000 Kč. Do této kategorie spadá řada přestupků. Pravděpodobně nejčastějším prohřeškem je konzumace alkoholických nápojů a dalších návykových látek na pracovišti. Zde je zajímavé zmínit, že ačkoliv se Česká republika řadí na čelní místa v konzumaci alkoholu, inspektoráty práce čím dál častěji řeší zaměstnance pod vlivem THC (marihuana). Kromě alkoholu a dalších návykových látek může dostat zaměstnavatel pokutu například za neumožnění odborovým orgánům kontrolovat stav BOZP (jeho rozsah stanovuje § 322 zákoníku práce).
- Pokuty do výše 400 000 Kč. Skupina těchto sankcí je zaměřena na pracovní úrazy a nemoci z povolání. Pokuta může být udělena například, když zaměstnavatel nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu. Zde je nutné klást důraz zejména na formulaci “ve stanoveném rozsahu”, protože zaměstnavatelé obvykle nějakou formu evidence o pracovních úrazech vedou. Dalším častým prohřeškem spadajícím do této kategorie je absence evidence osob, kterým byla uznána nemoc z povolání. Pokutu do výše 400 000 Kč také riskujete v případech, kdy neohlásíte pracovní úraz a nezašlete záznam o této mimořádné události.
- Pokuty do výše 1 000 000 Kč. Týká se například ochranných pomůcek. Zaměstnavatel je povinen poskytnou svým zaměstnancům bezplatně takové ochranné pomůcky (OOPP), jaké vyžaduje charakteristika jejich práce. Pakliže se firma zaměřuje na svářečské práce, musí své pracovníky vybavit pracovními oděvy pro svářeče, rukavicemi, pracovní obuví, brýlemi, samozatmívacími kuklami apod. Mezi OOPP se řadí i čistící a dezinfekční prostředky nebo například ochranné nápoje.
- Pokuty do výše 2 000 000 Kč. Nejvyšší postih hrozí zaměstnavateli, pakliže nedodrží povinnosti při zajišťování BOZP, které jsou stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel zodpovídá za náklady spojené se zajišťováním BOZP, nesmí tyto náklady přenést na bedra zaměstnance. Sankce se ho dotkne i v případě, kdy nepřijme potřebná opatření proti opakování pracovních úrazů nebo nezajistí-li přijetí opatření, která jsou potřebná pro prevenci rizik.
Nepeněžité sankce
Mimo finančních postihů hrozí zaměstnavateli i nepeněžité sankce. Zde už se jedná o vážná provinění, která řeší soud. Zaměstnavatel riskuje odnětí svobody až na jeden rok v situaci, kdy zapříčiní újmu na zdraví zaměstnance z nedbalosti. Pokud se bude jednat o těžkou újmu na zdraví, zvyšuje se postih na 4 roky. V případě, že takovou újmu způsobí dvěma a více lidem, hrozí zaměstnavateli dokonce 8 let ve vězení. Tyto postihy se týkají jen zaměstnavatelů, kteří nedodrželi předpisy BOZP. Průkazným materiálem je zde mimo jiné správně vedená dokumentace.
Kdo může dostat postih
Za dodržování bezpečnosti práce primárně zodpovídá zaměstnavatel. Na něj se také vztahují výše uvedené pokuty. V určitých případech však může být sankcionován i zaměstnanec. Týká se to vedoucích pracovníků a manažerů, kteří jsou v rámci firmy zodpovědní za bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Pakliže nedodrží právní nebo vnitřní předpisy firmy, případně poruší pracovní kázeň, může je zaměstnavatel napomenout či v krajním případě okamžitě rozvázat pracovní smlouvu. V některých situacích se může stát, že bude zaměstnavatel po manažerovi požadovat i částečnou náhradu škody (ať již na zdraví, majetku, nebo pokuty), a to ve výši dané jeho konkrétním zaviněním.