Read time: 6 minut
Sami podnikatelé dobře vědí, jak obtížné je obstát na současném trhu. Svět se globalizoval a firmy dnes musí kromě tuzemské konkurence čelit i zahraničním společnostem. To klade velký tlak na snižování nákladů a maximalizaci zisku. Jednou z možných cest, jak se udržet a případně expandovat, je vyšší produktivita zaměstnanců. Aby pracovníci podávali co nejvyšší výkon, je třeba jim zajistit vhodné pracovní prostředí, jež je bude dostatečně motivovat a bude blahodárně působit na jejich psychiku. Právě spokojený a motivovaný zaměstnanec je tou konkurenční výhodou, kterou může využít každá organizace.
Druhy pracovních prostředí
Pracovní prostředí můžeme rozlišovat z hlediska prostorově ohraničeného na:
- Otevřené. Otevřená pracoviště jsou taková, která nemají vnitřní prostory. Typicky se jedná například o stavební místa. Je zde třeba počítat s faktory, které ovlivňují pracovní výkon, jako je hluk, prach nebo povětrnostní podmínky.
- Uzavřené. Tato kategorie zahrnuje kanceláře, dílny apod. Obecně zde nepůsobí povětrnostní vlivy, ale pracovní prostředí je ovlivněno samotným člověkem, strojem a souborem materiálních a sociálních činitelů.
- Polootevřené. Jedná se o mix otevřených a uzavřených pracovišť. Zástupcem této skupiny jsou například hangáry letadel, kde sice zaměstnanci pracují pod krytou střechou, ale budovy jsou často otevřené a pracovníci jsou tak vystaveni vnějším vlivům (např. slunci, kosmickému záření apod.).
Ideální pracovní prostředí
Pro ideální pracovní prostředí je nutné zajistit vhodné pracovní podmínky. Ty se dají rozdělit do několika skupin, přičemž pro zaměstnance jsou nejdůležitější fyzické pracovní podmínky. Mezi ně se řadí:
- Osvětlení na pracovišti. Patří mezi stěžejní faktory, protože člověk vnímá více než 90 % informací zrakem. Nejoptimálnější je denní světlo, neboť disponuje barevnou teplotou, která je pro zrakové orgány nejpřirozenější. Denní osvětlení nepříznivě ovlivňují zaprášené stěny, stropy a špinavá okna, která snižují jeho účinnost až o 60 % (v závislosti na intenzitě denního světla a na oblačnosti). Ne všichni zaměstnanci však mohou pracovat přes den (například noční směny), a proto bývá denní světlo nahrazeno umělým osvětlením. Toto řešení však přináší několik nevýhod, mezi které patří velké světelné kontrasty, nerovnoměrné osvětlení, případně možné oslnění.
- Barevná úprava pracoviště. Je vědecky dokázané, že barvy přímo ovlivňují pracovní prostředí a tím i psychiku člověka. Z tohoto důvodu se nevyplatí barevnou úpravu pracoviště podceňovat. Pro krátkodobé zvýšení pracovního výkonu volte teplé barvy, které podněcují k činnosti. Naopak pro uklidnění jsou vhodné studené barvy (zejména zelená by neměla chybět na žádném pracovišti). Mějte na paměti, že správná volba barev snižuje zrakovou námahu zaměstnanců a navozuje správnou pracovní atmosféru. Jednotlivé barvy na pracovišti mají svůj přesný význam:
- bílá (čistota a pořádek)
- zelená (klid a bezpečí)
- modrá (informace)
- žlutá (pozor)
- oranžová (nebezpečí)
- červená (stát)
- Zvukové podmínky. Některé zvuky mohou přispívat k vyšší produktivitě zaměstnanců. Například zapnuté rádio je oblíbenou kulisou mnoha pracovníků a setkáme se s ním na řadě pracovišť. Důležité je, aby se nejednalo o zvuk nadměrné intenzity, v takovém případě již hovoříme o hluku. Hluk má negativní účinky na nervovou soustavu člověka. V hlučném prostředí se zaměstnanci hůř soustředí, jsou rychleji unavení, snižuje se jejich pozornost a mají delší reakční činnost, což se negativně projevuje na pracovním výkonu. Kromě hluku ovlivňuje pracovní výkon také zvuková frekvence. Zejména vysoké tóny jsou většině lidí nepříjemné.
- Mikroklimatické podmínky. Do této oblasti spadá teplota, vlhkost vzduchu a také různé druhy znečištění ovzduší. Odborné kruhy uvádějí, že by měla ideální teplota na pracovišti oscilovat mezi 20 – 28 °C. Samozřejmě ale vždy záleží na druhu vykonávané práce. Při vyšší fyzické náročnosti a v horkém prostředí (například kuchaři nebo skláři) je žádoucí, aby se teplota vzduchu snižovala, zatímco v případě sedavého zaměstnání činí ideální teplota 18 až 21 °C. Relativní vlhkost vzduchu na pracovišti by měla být kolem 50 % a proudění vzduchu nejvýše v rozmezí 0,2 - 0,5 m/sec.
Ztížené pracovní prostředí
V praxi se můžeme setkat i s termínem “ztížené pracovní prostředí”. Pro účely poskytování příplatků ho vymezuje § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Tento paragraf ve svém úvodu říká, že: “Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění”. Uvedený paragraf dále definuje, co rozumí pod pojmem “ztěžující vliv”. Jedná se například o prach, chemické látky, ustálený a proměnný hluk nebo zvýšený tlak.
